Historie Eura

Kdo by neznal euro, vždyť se jedná spolu s americkým dolarem o jednu z nejdůležitějších měn světa. Euro je však na rozdíl od amerického dolaru poměrně mladou měnou. Euro začalo v devizové podobě platit teprve od 1. ledna 1999. Ve valutové podobě je pak platné od 1. ledna 2002. Všechny státy Evropské unie však euro nepřijalo. V současné době platí eurem celkem 17 států z 27 států Evropské unie. Momentálně eurem platí tyto státy: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Slovensko a Španělsko. Eurem se například neplatí ve Velké Británii.

Historickým vývojem tak euro nahradilo dřívější národní měny v řadě evropských státech. Současně tak zanikly mnohé evropské měny, skončila německá marka, francouzský frank nebo italská lira. Euro se tak stalo měnou eurozóny v Evropské unii. Symbolem euro je €, mezinárodní značka pak vypadá takto EUR. Měnová politika eurozóny je uskutečňována Evropskou centrální bankou, která sídlí v německém Frankfurtu nad Mohanem.

Jaké jsou klady a zápory eura? Mezi nejdůležitější klady a výhody eura lze uvést, že zavedením eura se snížila míra inflace. Rovněž jsou zde úspory nákladů souvisejících se směnou různých měn. Mnohé velké firmy mají od zavedení eura také zjednodušené účetnictví. Zavedením eura se rovněž snížila kurzovní rizika, takže byla posílena stabilita měny.

Se zavedením eura také přišly samozřejmě i zápory. Zpočátku se jednalo o značně vysoké transakční náklady při zavádění a nastartování celé měny do oběhu a stahování národní měny. Dalším výrazným záporem je ztráta možnosti uskutečňovat a dělat vlastní měnovou politiku. Jednotlivé centrální banky přestaly ovlivňovat kurzy měn a úrokové sazby dané země. Tuto funkci plně převzala Evropská centrální banka.